Úterý 21.3.2006
V práci jsem skončila zase o něco dříve a jela za Lentilkou autobusem opět sama.
Dnes jsem přijížděla a malá i s mámou a tou novou kobylkou se nepásli v ohradě a tak jsem ihned ptala proč jsou zavření a bylo mi řečeno, že tam je tolik bláta, že se je nedá pustit ven. Jelikož malá byla venku jen krátce, tak jsme se šli na čtvrt hodinky projít ven.
Vyšli jsme z maštale, kdy Lentilka se hrnula ke dveřím jako první a tak jme jí nechali. Prvně jsem se divila, že jde bez mámy, ale pak jsem si říkala, že se asi osamostatňuje, ale najednou se ve dveřích zasekla a nechtěla jí. Kukám na ní jak tam stojí a docela mě to pobavilo. Pak jsem jí zatáhla za vazák a šla. Krásně a poslušně. Přešli jsme cestu a na louce jsem jí pustila. Lítala jak torpédo a jelikož tam byl ještě sníh s vražednou kombinací bláta, měla jsem jí málem dvakrát na hlavě. Naštěstí jsem vždy stačila uhnout, protože ona to neubrzdila. Tak jsme se šli projít k řece a chvílemi jsem jí vázala na vodítko a chvílemi šla na volno. Sem tam na vodítku zlobila, že na něm být nechce, ale vše proběhlo dobře. Na zpáteční cestě jsem jí nechala ještě vylítat a pak před cestou jí zas zapnula. To už byla celá natěšená že jde domů a tak chtěla místy klusat, ale v dálce jsme viděli auto a tak jsem moc k silnici jít nechtěla, ale ona se tam hrnula. Pak jen koukala, že ta veliká obluda se řítí k nám, ale nic nedělala, jen se na auto koukala. Pak jsme přešli silnici, on sice v klusu pomalu na místě, protože jsem jí nepustila, ale na druhé straně zpomalila a do stáje jsme došli perfektně pomalu. Pak jsem jí sundala na chvíli ohlávku a vyzkoušeli stejným postupem jak v sobotu jí po pěti minutách, kdy jsem nastlala slámu pod koně jí ohlávku dát a stála a nechala si jí dát.
V tento den byla super.
gdfwqw
(lentinny larsson, 8. 3. 2011 13:15)