Sobota 18.3.2006
Dnes jsme jeli už dopoledne za Lentilkou i s Martinem, protože měl přijet veterinář. Volala jsem ho proto, aby malou zkontroloval a naočkoval. .
Převlékla jsem se, shodila seno, nastlala a přichystala jim žrádlo na večer, jako pokaždé když tam přijedu a čekali jsme na veterináře. Když dlouho nešel, šli jsme kobylku ještě očistit, aby nebyla jak čuně. Tam jsem jí zkusila vzít nožky a to byl menší problém, ale dělala jsem to tak dlouho, dokud je nedala hezky.
Pak nám zbylo ještě dostatek času a tak jsme využili příležitosti si vyzkoušet, jak jsem se učila se Simonou sundat jí ohlávku a pak jí dát zpět. Lenka jí ohlávku sundala a po chvíli jsme vyzkoušeli jak bude na nasazování reagovat.
Prvně to zkusila Lenka klasickou metodou jak se starým koním nasazuje ohlávka, tzn. chytnout hříbě pod krkem za nos aby neuhla a nasadit jí. Kobylka začala dávat hlavu nahoru a couvat. Samozřejmě jsme tu reakci čekali a tak jsem poprosila Lenku, zda to nemohu zkusit jinou metodou, že jsem se to naučila v sobotu jinak a ona neměla žádné námitky.
Vzala jsem, pohladila Lentilku po krku, na tlak ruky, jsem jí dala hlavu dolů a rychlým přehmatem jsem jí dala ohlávku, že ani nepostřehla, že jí má nasazenou, jen udělala krok zpět a zvedla hlavu a to už ohlávka byla nasazená.
Pak přijel veterinář a já uvažovala, zda to pro ní nebude velice nepříjemné. Veterinář k ní přišel a ona ho hned začala šacovat, zda nemá nějaký pamlsek, prostě normálka jak to dělá všem. Pan veterinář jí pochválil, že je dobře stavěná, dobře klenutý krk, nožky s klouby v pořádku a podobně. Pak se koukl na kopýtka a řekl, že je nutno jí je zastruhnout a tak vzal a já Lentilku držela, Lenka držela nožku a veterinář struhal. U předních mu držela celkem fajn až na pár chvil, kdy chtěla utéci, ale u zadních nohou to nebylo jednoduché, ale veterinář měl mnoho praxe a tak nám ukázal i jak máme kopyto brát a že ho nesmíme hříběti natahovat kvůli páteře.
Po struhání jí veterinář dal tetanovou injekci takovým způsobem, že to ani nepostřehla natož my a pak jí dal pastu do pusy a tu také vzorně spolkla. V tento den jsem byla velmi spokojená, protože mi bylo sděleno, že je v naprostém zdravotním pořádku a že je velice šikovná.
Pak jsme je pustili do výběhu a já jela s Martinem domů.